• Podle podmínek se seskoky dělí na denní, noční a výškové. Výškové jsou seskoky uskutečněné z výšky nad 4000 metrů nad mořem (taktéž se dělí na denní nebo noční).
• Podle účelu mluvíme o seskocích cvičných (dle výcvikových osnov), soutěžních, rekordních (mají za cíl ustavit či překonat národní či mezinárodní rekord v seskoku padákem), propagační (slouží k propagaci parašutismu na veřejnosti), zkušební (při zkoušení nové letecké techniky, padáků, výstroje, atd.), nouzové (pokud je ohrožen život osob na palubě letounu) a speciální.
• Podle počtu parašutistů lze seskoky rozdělit na individuální, kdy při náletu letounu vyskočí pouze jeden parašutista. Dále skupinové a hromadné. Skupinové seskoky jsou takové, kdy při náletu letadla vyskočí více než jeden parašutista. Při hromadných seskocích vyskočí najednou parašutisté z více letadel.
•  Rozdělení seskoků podle způsobu otevírání padáku.

Seskoky s automatickým otevíráním, kdy je padák otevřen výtažným lanem
(u základního parašutistického výcviku). Tyto seskoky se dále rozdělují na seskoky, kdy je nuceně stažen z hlavního padáku vak nebo kontejner (obal, ve kterém je padák zabalen) a na seskoky s průběžným otevíráním. Seskoky s průběžným otevíráním padáku se ještě dělí na seskoky se stabilizací a seskoky s ručním otevřením. Seskoky se stabilizací jsou takové, kdy je nejprve pomocí výtažného lana upoutaného k letounu, otevřen po výskoku parašutisty tzv. stabilizační padáček, který pomáhá parašutistovi držet prsní polohu. Až po volném pádu otevře parašutista sám hlavní padák vytažením ručního uvolňovače (používá se u cvičenců plnících úlohy pro udělení kategorie „A“). Seskok s ručním otevřením padáku znamená to, že hlavní padák otevře parašutista ručním uvolňovačem nebo vyhozením výtažného padáčku.

Seskoky s okamžitým ručním otevřením padáku parašutistou do tří sekund po výskoku z letadla.

Seskoky se zpožděným ručním otevřením hlavního padáku parašutistou po více jak třech sekundách po výskoku z letadla (po delším volném pádu parašutisty).

Dále se uskutečňují například seskoky do vody a noční soutěžní seskoky.

Při provádění parašutistických seskoků by se měly dodržovat tzv. provozní limity. Patří k nim minimální výška otevření padáku nad terénem, maximální počet seskoků za den, maximální rychlost přízemního větru (při kterém lze seskoky vykonávat) a povinnost používat zabezpečovací přístroj, který je zabudován v padákovém obalu a v případě mimořádné situace  otevře parašutistovi záložní padák. Zabezpečovacích elektronických přístrojů je na trhu několik (např. Cypres, Vigil, MPAAD).

Minimální výška otevření padáku nad terénem pro držitele kategorie „Ž“ a „A“ při volném pádu je 800 metrů. Pro cvičence základního výcviku je stanovena minimální výška otevření padáku typu křídlo 1000 metrů. Držitelé kategorie „B“ a vyšší mají mít padák otevřený nejméně v 600 metrech nad terénem. U tandemových seskoků je minimální výška otevření hlavního padáku ve 1200 metrech nad terénem.
Maximální počet seskoků za den je u cvičenců základního výcviku omezen na 3 seskoky (mezi seskoky musí být 2 hodinová přestávka). U sportovců do splnění kategorie „A“ je předepsáno maximálně 5 seskoků denně. Parašutisté s kategoriemi ostatními mohou za den vykonat 10 seskoků.

Maximální rychlost přízemního větru při seskocích je 6 m/s u kategorie „Ž“, 9 m/s u kategorií „A“ až „D“. Sportovci kategorie „B“, „C“, „D“, kteří mají záložní padák typu křídlo mohou absolvovat seskoky při větru nejvíce 11 m/s. U nočních seskoků by neměla rychlost větru překročit 7 m/s.

Povinnost používat zabezpečovací přístroj mají sportovci s kategorií „Ž“, „A“, „B“ (kromě seskoků s automatickým otevřením padáku pomocí výtažného lana). U kategorie „C“ a vyšší rozhoduje o povinnosti používat zabezpečovací přístroj oblastní inspektor.